Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2018) – Tom 10 Nr 2 (2020)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2018 roku (Jakob Altmann) pobierz
Dorota Żygadło-Czopnik: O obecności literatury polskiej w Czechach i czeskiej w Polsce. Komentarz do bibliografii przekładów w roku 2018 pobierz
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2018 roku (Jakob Altmann) pobierz
Joanna Derdowska: „A chłopaki w brecht” — komentarz do Bibliografii przekładów literatury polskiej w Czechach w 2018 roku pobierz
Przekład i peryferie – Tom 10 Nr 1 (2020)
Wojciech Soliński: Kundera światowy? Hrabal peryferyjny? Przekład jako forma promocji? pobierz Rozwiń
Translated Title: Světový Kundera? Lokalní Hrabal? Překlad jako forma propagace? / Global Kundera? Peripheral Hrabal? Translation as a Form of Promotion? Author Name: Wojciech Soliński, University of Wroclaw, wsol@konto.pl. Language: Polish. Issue: 10 (1)/2020. Page Range: 225-241. Klíčová slova: historie evropské literatury, literarní překlad, autopřeklad, současná česká literatura, B. Hrabal, M. Kundera, A. Benoit-Dusausoy, G. Fontaine, P. Casanova, J. Gruša, J. Škvorecký. Key words: history of European literature, literary translation, self-translation, contemporary Czech literature, B. Hrabal, M. Kundera, A. Benoit-Dusausoy, G. Fontaine, P. Casanova, J. Gruša, J. Škvorecký.
Resumé: Práce je pokusem popsat některé aspekty vlivu jež v dyskursu literárnědnem (i překladatelském) maji některe nové koncepty (vedle již zavedených: literatura starověká, literatura novověká, literatura obecná, literárněhistorická synteza, literárněhistorický proces). Konkrétně jde o koncepty historie evropské literatury, historie světové literatury a zejmena světové republiky literatury. To, co vycházi z těchto konceptu (svého druhu confusio linguarum) muselo změnit široce pojatou translatologii, především pokud jde o propagační silu překladu, autopřekladu, atd. Hodno úvahy je rovněž to, co popisuji jako „hledisko”, z něhož je možno pozorovat pronikaní konkretnych děl do „literatury evropské” nebo „literatury světové”. Ve dvou ze čtyř analyzovaných prací dominuje francouzské (resp. Pařížské hledisko), které je typické pro jisté období komparatistických studii. O tomto hledisku se soudi, že je již šťastně překonáno. Dvě další prace jsou napsány z české perspektivy a obracejí se k čtenářům anglo- a německojazyčným.
Abstract: The paper attempts to describe selected aspects of the impact of new concepts (such as history of European literature or history of the world republic of literature) that have entered into the literary and translation discourse and that coexist with the traditional categories such as ancient literature, modern literature, national literature, world literature, synthesis of the history of literature or process of the history of literature. The “confusion of tongues” (confusio linguarum) connected with the emergence of these novel concepts has undoubtedly affected the discipline of translation studies and, in particular, the promotional aspects of translation and self-translation as well as other related phenomena. An interesting role in this discussion is also played by what I refer to as “perspective,” from which the incorporation of given works or authors into European literature or world literature is being observed. In two out of the four analyzed works, the French (Parisian) perspective prevails, characteristic of a certain stage of comparative studies that seemed to have lost significance some time ago. The two remaining works, written from the Czech perspective, are addressed to English- and German-speaking readers, respectively.
Jakob Altmann: Herta Müller — pisarka z obrzeży w przekładzie na język czeski pobierz Rozwiń
Translated Title: Herta Müller — An Author from the Periphery, Implications for the Translation into Czech / Herta Müllerová — autorka z periferie, implikace pro překlad do češtiny. Author Name: Jakob Altmann, Uniwersytet Śląski, Instytut Filologii Słowiańskiej, kuba.alt@interia.pl. Language: Polish. Issue: 10 (1)/2020. Page Range: 243-258. Klíčová slova: polysystém, český překlad, kulturní periferie, Herta Müller. Key words: polysystem, Czech translation, cultural periphery, Herta Müller.
Summary: This paper entitled is devoted to the peripheral nature of Herta Müller’s oeuvre. Müller is regarded as a person who created “German-language literature from the cultural periphery of the German linguistic area,” as the Italian Germanist Paola Bozzi called it. It turns out that although the literature or anti-literature of the Germans of Romania is located on the cultural periphery of the German language area, Herta Müller occupies a central place in German literature, mainly due to subject areas unknown to West-German readers, but also due to her extraordinary language, which is a conglomerate of her idiolect, the archaic character of the German language used, the Banat-Swabian dialect and word-images from the Romanian language. The research, which is carried out from a mental, expressive, and cultural perspective, also focuses on the issue of embedding translation in a polysystem that embraces translation as an interrelated system of culture, language, literature, and society.
Resumé: Tento příspěvek s názvem „Herta Müllerová ‒ autorka z periferie, implikace pro překlad do češtiny“ je věnován periferní povaze díla Herty Müllerové, která vyrostla a vytvořila „německou literaturu z kulturní periferie německojazyčné oblasti“, jak to uchopila italská germanistka Paola Bozzi. Ukazuje se, že ačkoli se literatura nebo antiliteratura rumunských Němců nachází na kulturní periferii německojazyčné oblasti, Herta Müllerová zaujímá ústřední místo v německé literatuře, hlavně kvůli tématickým oblastem neznámým pro západoněmecké čtenáře, ale také kvůli svému výjimečnému jazyku, který je konglomerátem jejího idioleku, archaického charakteru její němčiny, banátsko-švábského dialektu a slovních obrázků z rumunského jazyka. Výzkum, který je proveden z mentálního, expresivního a kulturního hlediska, se zaměřuje také na otázku zabudování překladu do polysystému, který zahrnuje překlad jako vzájemně propojený systém kultury, jazyka, literatury a společnosti.
Dorota Żygadło-Czopnik: „Jan Mukařovský dla wszystkich”. O przekładach tekstów czeskiego teoretyka literatury i estetyki pobierz Rozwiń
Translated Title: „Jan Mukařovský pro všechny”. O překladech textů českého literárního teoretika a estetika / “Jan Mukařovský for Everyone”. On Translating Texts by the Czech Theoretician of Literature and Aesthetics. Author Name: Dorota Żygadło-Czopnik, University of Wroclaw, dorota.zygadlo-czopnik@uwr.edu.pl. Language: Polish. Issue: 10 (1)/2020. Page Range: 259-273. Klíčová slova: Jan Mukařovský, pražská škola, přítomnost, překlad, odborný text. Key words: Jan Mukařovský, Prague school, presence, translation, academic text. Resumé: Jan Mukařovský (1891—1975) je postava, kterou není třeba polským humanitním vědcům představovat. Uznávaný za předního představitele strukturalismu tzv. pražské školy má své místo v pracích o dějinách literární teorie, stejně jako celý směr. Většina Mukařovského textů, i jiných Pražanů, které dnes známe jako články v časopisech nebo knižní publikace, byla jako referáty přednesena na shromážděních Pražského lingvistického kroužku. Přítomnost českého strukturalismu, včetně prací Jana Mukařovského, v Polsku nepředstavuje uzavřenou otázku. V článku budeme sledovat polskou přítomnost jeho textů od 40. let 20. století po poslední překlady Anety Daszuty, které jsou vlastně kritickou edicí, jde o Zamierzone i niezamierzone w sztuce (Warszawa 2014) a Studia semiologiczne (Warszawa 2017). Summary: Jan Mukařovský (1891—1975) is a character who does not need to be introduced to Polish humanists. Recognized as a leading representative of structuralism, the so-called Prague School has its place in the history of literary theory, as well as the entire school of thought. Most of Mukařovsky’s texts, as well as those by others from Prague, which we know today as articles in magazines or books, were given at the meetings of the Prague Linguistic Circle as lectures. The presence of Czech structuralism, including the work of Jan Mukařovský, is not a closed issue in Poland. In the article, we will trace the Polish presence of his texts from the 1940s to the latest translations by Aneta Daszuta, which also contain critical studies and those are Zamierzone i niezamierzone w sztuce (Warsaw 2014) and Studia semiologiczne (Warsaw 2017).
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2017) – Tom 9 Nr 3 (2019)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2017 roku (Jakob Altmann) pobierz
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2017 roku (Jakob Altmann) pobierz
Jakob Altmann: O przekładach literatury polskiej w Czechach i czeskiej w Polsce. Komentarz do bibliografii przekładów w 2016 i 2017 roku pobierz
Dlaczego tłumaczymy? Od sprawczości po recepcję przekładu – Tom 9 Nr 2 (2019)
Jakob Altmann: Aspekt poznawczy w przekładzie artystycznym — na przykładzie powieści Herty Müller i ich przekładów na języki polski i czeski pobierz Rozwiń
Translated Title: Cognitive aspects in artistic translation — on the example of Herta Müller’s novels and their translations into Polish and Czech / Kognitive Aspekte der künstlerischen Übersetzung. Author Name: Jakob Altmann, Uniwersytet Śląski, Instytut Filologii Słowiańskiej, kuba.alt@interia.pl. Language: Polish. Issue: 9 (2)/2019. Page Range: 147-168. Key words: cognition, Herta müller, aesthetic need, cultural experience, cognitive linguistics, Atemschaukel. Schlüsselwörter: Kognition, Herta Müller, ästhetisches Bedürfnis, kulturelle Erfahrung, kognitive Linguistik, Atemschaukel
Summary: This article deals with cognitive aspects of artistic translation based on the example of translations of Herta müller’s œuvre into Polish and czech. The reader of Herta müller’s novels in translation seeks to get to know / acquaint onself with otherness in / through translation, which will be familiar to him or her in a manner consistent with the idiomaticity of the source language. cognitive values are especially present in the topic offered by Herta müller, that is, what living in a communist dictatorship means: constant fear of the secret police, reporting to authorities, individual incapacitation, censorship, thus — topics known to czech and Polish readers from their own history
Zusammenfassung: Dieser Artikel konzentriert sich auf die kognitiven Aspekte der künstlerischen Übersetzung am Beispiel von Herta Müllers Übersetzungen ins Polnische und Tschechische. Der Zweitleser von Herta Müllers Roman sucht in der Übersetzung nach Andersartigkeit gepaart mit Idiomatizität der Ausgangssprache. Der Übersetzer muss daher Verbindungen zu kulturellen, mentalen und historischen Erfahrungen herstellen, insbesondere zu kulturell geprägten Wörtern und Ausdrücken, um seinen Lesern ähnliche ästhetische und kognitive Erfahrungen zu ermöglichen. Dabei berücksichtigt der Übersetzer die Unterschiede im historischen und kulturellen Bewusstsein zwischen den Erst- und Zweitlesern.
Kognitive Werte sind besonders in den von Herta Müller angesprochenen Themen präsent. Sie äußern sich in poetischer Rauheit, Nähe zur gesprochenen Sprache und der Präsenz multikultureller elemente, d.h. in dem, was das Leben in der kommunistischen Diktatur ausmacht: ständige Angst vor Geheimdiensten, Denunziantentum, Entmündigung, Zensur, d.h. Themen, die tschechischen und polnischen Lesern aus ihrer eigenen geschichte bekannt sind.
Wojciech Soliński: Epizod szczeciński w prozie Bohumila Hrabala. Rzecz o granicach tłumaczenia pobierz Rozwiń
Translated Title: Štětínská epizoda v próze Bohumila Hrabala. O hranicích překladu / The Szczecin episode in Bohumil Hrabal’s Prose. On the Limits of Translation. Author Name: Wojciech Soliński, University of Wroclaw, wsol@konto.pl. Language: Polish. Issue: 9 (2)/2019. Page Range: 171-184. Klíčová slova: poriginál, překlad, interpretace, varianta textu originalu, varianta textu překladu. Key words: a source text, translation, interpretation, source text variants, target text variants.
Resumé: Štětínská epizoda se nachází ve všech variantách Hrabalova textu, který se nejčastěji nazývá Příliš hlučná samota. V některých z nich se liší v drobnostech, pouze ve verzi nazvané Kluby poezie čtenář nachází možnou, ve smyslu literárních možných světů, motivaci hrdinovy cesty do Štětína, která se v reálném světě ukazuje jako ne úplně pravdivá. Epizoda se dostavuje v alkoholickém opojení a jedná se v ní to, že hrdina díla šlápl do psích výkalů, což mělo za následek podstatný zlom v jeho životě. Hrdina tvrdí, že po dvaceti letech se mu na bleším trhu ve Štětíně podařilo najít znečištěnou ponožku, jakož i zneuctěný sandál. To vše činí překladatelům tohoto díla po polštiny a němčiny možnost uskutečnit takové operace překladatelské, resp. translatologické, které se nikdy nevyskytnou v překladech do jinných cizích jazyků.
Summary: The so-called Szczecin episode is present in all known textual variants of Bohumil Hrabal’s Too Loud a Solitude (in the original czech version most frequently titled Příliš hlučná samota). in some of them, a few distinctive details make a difference, but only a version thereof entitled Kluby poezie (‘Poetry clubs’; until this day remaining untranslated into Polish) provides a reader with a probable/possible, in a sense of literary “possible (depicted) worlds,” motivation behind the main character’s journey to Szczecin (Štětín, Stettin), a motivation which in actuality does not have to be real. in each of the text’s variants, the episode in question takes place during the character’s state of intoxication, while he tries to fathom the meanders of his own fate, from the moment of stepping in dog poop, an event allegedly marking the turning point of his life. The protagonist claims to have found, after the lapse of twenty years, the desecrated sock and the sullied sandal at the flea market in Szczecin. The very event creates an opportunity for translators working into Polish and German to carry out operations both in the realm of translation and translation studies, which seem less feasible in case of translations into other languages.
Dlaczego tłumaczymy? Praktyka, teoria i metateoria przekładu – Tom 9 Nr 1 (2018)
Dorota Żygadło-Czopnik: Polskie wybory czeskiej prozy kobiecej w przekładach po 1989 roku pobierz Rozwiń
Translated Title: Polské volby české ženské prózy v překladech po roce 1989 / Polish choices of Czech Female Prose in Translations after 1989. Author Name: Dorota Żygadło-Czopnik, University of Wroclaw, dorota.zygadlo-czopnik@uwr.edu.pl. Language: Polish. Issue: 9 (1)/2018. Page Range: 227-247. Klíčová slova: polské volby, česká ženská próza, teorie Pierra Bourdie, překlad, překladatel. Key words: Polish choices, Czech female prose, Pierre Bourdieu’s theory, translation, a translator.
Resumé: Ve studii se obzvláště zaměřujeme na přítomnost tvorby českých spisovatelek v Polsku po roce 1989. Česká literatura známá v Polsku pochází především z per mužů. dnes se situace mění. V nejnovější české literatuře se ženský hlas ozývá čím dál tím častěji. a je to rozhodný, silný hlas autorek, jejichž tvorba je v současnosti překládána do polštiny. V posledních letech se překládají knihy českých autorek především mladší generace. Při výběru literatury prezentované v Polsku hraje podstatnou roli kontext knižního trhu, médií a „jazykového průmyslu“. na základě teorie pole, kapitálu a habitu Pierra Bourdie je ve studii řeč o roli překladatele jako aktivního agenta v literární komunikaci.
Summary: In the article we pay special attention to the presence of Czech female writing in Poland after 1989. The czech literature which has been known in our country is primarily male writing. Today the situation is changing. in the latest czech literature, women are becoming more and more significant. These are determined and strong female authors whose work is currently translated into Polish. In recent years, books by Czech female writers, particularly of a younger generation, have been translated. The context of the book market, the media and ‘the language industry’ are essential factors when choosing the presented literature. Based on Pierre Bourdieu’s theory of field, capital and habitus, the article is concerned with the role of a translator as an active agent in literary communication.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2016) – Tom 8 Nr 2 (2017)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2016 roku (Jakob Altmann) pobierz
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2016 roku (Jakob Altmann) pobierz
Parateksty w odbiorze przekładu – Tom 8 Nr 1 (2017)
Jakob Altmann: Rola posłowia w przekładzie Herztier Herty Müller na język czeski pobierz Rozwiń
Translated Title: Význam doslovu k českému překladu Herztier Herty Müllerové / The Role of Afterword in the Czech Translation of Herta Müller’s Herztier. Author Name: Jakob Altmann, Uniwersytet Śląski, Instytut Filologii Słowiańskiej, kuba.alt@interia.pl. Language: Polish. Issue: 8 (1)/2017. Page Range: 123-137. Klíčová slova: paratexty, doslov, překlad, Herta Müller, Radka Denemarková. Key words: paratexts, afterword, translation, Herta Müller, Radka Denemarková
Resumé: Předmětem tohoto článku je podstata paratextů v překladu, a to na příkladu doslovu k českému překladu románu Herty Müllerové Srdce bestie (originální titul: Herztier) sepsaného známou spisovatelkou a překladatelkou Radkou Denemarkovou. Na začátku se tato stať zabývá nejdůležitějšími vlastnostmi paratextů, přičemž je zdůrazněno, že samotný překlad lze rovněž pokládat za specifický druh paratextu, nemluvě o překladatelově doslovu, který z hlediska překladu je dalším paratextem. v další části byly probrány různé funkce, splněny analizovaným doslovem: slouží mimo jiné jako komentář k překladatelovým volbám a tedy i jako náhled do obrazu světa přítomného v jazyku originálu. Z vláštní pozornost byla věnována překladatelce, která částečně díky svým výjimečným literárním předpokladům, viditelným nejen v předmětném doslovu, by mohla být označena jako ‘druhý autor’. Jedna z nejpodstatnějších podnětů k napsaní doslovu byl specifický jazyk používaný autorkou Hertou Müllerovou, která popisuje obyčejné věci neobyčejným způsobem pomocí slov vyskytujících se v úplně neočekáváných významech a kontextech.
Summary: This article deals with the relevance of paratexts in translation based on the example of the afterword in the Czech translation of Herta Müller’s novel Herztier [The Land of Green Plums], titled Srdce bestie and written by Radka Denemarková, a writer and translator famous not only in her homeland. Firstly, the elucidation analyses the essentials of paratext as such, pointing out that translation is a specific type of paratext itself, not to mention the translator’s afterword which, in turn, constitutes — from the point of view of translation — another paratext. Furthermore, the attention of the reader is directed to the different functions of the afterword, especially as a commentary on the translator’s choices and, consequently, as an insight into the worldview inscribed into the original language. Thereby, a particular interest is paid to the translator who, in view of her literary predispositions that are clearly visible not only in the afterword, could be described as the “second author”. Finally, one of the most important issues is the very specific language used by the writer Herta Müller as she describes trivial things in an extraordinary way, using words in completely unexpected meanings and contexts.
Joanna Królak: Paratekst w służbie propagandy Wprowadzenia w przekładach literatury pięknej na język polski i czeski w latach 50. XX wieku pobierz Rozwiń
Translated Title: Paratext ve službách propagandy Předmluvy k překladu české krásné literatury do polštiny a polské do češtiny v 50. letech 20 století / Paratext Serving Propaganda in the Introductions to Literary Translations to Polish and Czech in the 1950’s. Author Name: Joanna Królak, Uniwersytet Warszawski, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej, joanna.krolak@gmail.com. Language: Polish. Issue: 8 (1)/2017. Page Range: 159-177. Klíčová slova: kulturní politika, realismus, romantismus, paratext, propaganda. Key words: cultural politics, realism, Romanticism, paratext, propaganda
Resumé: Článek se pokouší nastínit cíle propagandy v předmluvách překládané české literatury do polštiny a polské do češtiny v 50.letech. Prezentován je zde dopad tehdejší kulturní politiky na výběr literatury považované za hodnou překladu a předmluvy k překládaným dílům, které museli být jejich nedílnou součástí. Je zde popsána dominantní strategie manipulace s životopisy a tvorbou takových spisova-telů, jako jsou Božena Němcová, Jan Neruda, Alois Jirásek a Adam Mickiewicz.
Summary: The article describes the role of propaganda and aims of the introductions to Polish and Czech literary translations in the 1950’s. It discusses the influence of the contemporary cultural politics on the selection of literary works that were translation-worthy, and that were provided with mandatory introduction. The article presents the dominant strategies of biographical and literary manipulation in the works of such writers as Bozena Nemcova, Jan Neruda, Alojs Jirasek and Adam Mickiewicz.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2015) – Tom 7 Nr 2 (2016)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2015 roku (Jakob Altmann) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland in the year 2015. Author Name: Jakob Altmann, Uniwersytet Śląski. Language: Polish, Czech. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 75-77. Key words: Czech literature in Poland.
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2015 roku (Jakob Altmann) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic in the year 2015. Author Name: Jakob Altmann, Uniwersytet Śląski. Language: Polish, Czech. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 79-81. Key words: Polish literature in Czech Republic .
Izabela Mroczek: Komentarz do bibliografii przekładów literatury czeskiej w Polsce i literatury polskiej w Czechach w 2015 roku pobierz Rozwiń
Translated Title: Komentáře k Bibliografie překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v 2015 roce / A commentary on the Bibliography of translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015. Author Name: Izabela Mroczek, Uniwersytet Śląski, Instytut Filologii Słowiańskiej, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 83-90. Klíčová slova: překlady české literatury v Polsku, překlady polské literatury v České republice, překladatelé české literatury v Polsku, překladatelé polské literatury v České republice. Key words: translations of Czech literature in Poland, translations of Polish literature in the Czech Republic, translators of Czech literature in Poland, translators of Polish literature in the Czech Republic.
Resumé: Komentáře do bibliografie překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v 2015 roce je rekapitulaci událostí na polském a českém vydavatelském trhu, spojených s publikací překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v roce 2015. V této souvislosti se prezentovaly nejdůležitější překladové publikace v tomto jazykovém páru, uvedla se významná nakladatelství a aktivní překladatele. Kritický přehled je doprovázen stručným nastíněním vývoje polských a českých nakladatelů, zabývajících se prezentací polské literatury v České republice a české literatury v Polsku.
Summary: Annotations to the bibliography of literary translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015 is a summation of events in both the Polish and Czech publishing markets, connected with the publishing of literary translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015. Within the framework of annotation, the most important literary translations in this language pair were presented, pointing to the leading publishers and active translators. An evaluative review is linked to a compact outline of the development of Polish and Czech publishers that handle Polish literature in the Czech Republic and Czech literature in Poland.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2014) – Tom 6 Nr 2 (2015)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2014 roku (Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland in the year 2014. Author Name: Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska, Uniwersytet Wrocławski. Language: Polish, Czech. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 81-83. Key words: Czech literature in Poland.
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2014 roku (Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic in the year 2014. Author Name: Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska, Uniwersytet Wrocławski. Language: Polish, Czech. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 85-88. Key words: Polish literature in Czech Republic .
Dorota Żygadło‑Czopnik: O przekładach literatury polskiej w Czechach i czeskiej w Polsce. Komentarz do bibliografii przekładów w 2014 roku pobierz Rozwiń
Translated Title: O překladech polské literatury v České republice a české v Polsku Komentovaná bibliografie za 2014 rok / On translating Polish literature in the Czech Republic and Czech literature in Poland. Commentary on the 2014 bibliography. Author Name: Dorota Żygadło‑Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, Wydział Filologiczny, Instytut Filologii Słowiańskiej, Zakład Bohemistyki, zydlo1@wp.pl. Language: Polish. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 89-108. Klíčová slova: komentář, bibliografie, překlad, polská a česká literatura. Key words: commentary, bibliography, translation, Polish and Czech literature.
Resumé: Historie česko‑polských vztahů je dlouhá. Rok 1989 nesporně přinesl epochální změnu i z hlediska česko‑polských vztahů. Teprve tehdy se Češi a Poláci stali svéprávnými sousedy. Územní spory se neobnovily, obě země navíc pojily vzájemné sympatie kulturních i politických elit. Česko‑polské vztahy jsou nyní nejlepší za posledních tisíc let. Tato studie, ač rozsahem nevelká, usiluje podat ucelený obraz vzájemných kulturních a jazykových vztahů obou národů za 2014 rok. Lze ji tedy hodnotit jako cenný příspěvek k této problematice. Bibliografie je rozdělena do dvou části, z nichž první uvádí Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2014 roku a druhá Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2014 roku, obě části obsahují překladovou literaturu. Zpracovaná bibliografie není výhradně věnována knihám, zahrnuje také časopisy i internetové stránky. Konečným záměrem celého projektu je prostřednictvím serii „Przekłady Literatur Słowiańskich” poskytnout odborné i laické veřejnosti vyčerpávající seznam publikací — překladů české a polské literatury za rok 2014 vydaných na území České republiky a Polska.
Summary: The history of Polish‑Czech dealings is long. There is no doubt that the year 1989 brought epochal changes in Polish‑Czech relations. Only then did the Czechs and Poles become rightful neighbours. Territorial disputes are a nonissue and the two countries are connected to each other with mutual affection of the cultural and political elite. Czech‑Polish relations are the best they have been in over a thousand years. This publication, although small in scale, is intended to provide a full picture of the cultural and linguistic relationship between the two nations for the year 2014. It can be viewed as a valuable contribution to this issue. The bibliography is divided into two parts, where the first includes, The bibliography of the translated works of Polish literature in the Czech Republic in 2014, and the second one includes, The bibliography of the translated works of Czech literature in Poland in 2014. Both parts include translated literature. The bibliography is devoted not only to books, but also takes into account periodicals and websites. The ultimate goal of the whole project was to provide both the experts and readers, through the series „Slavic Literature Translations”, with a comprehensive list of translated works of Polish and Czech literature published in Poland and the Czech Republic in the year 2014.
Wolność tłumacza wobec imperatywu tekstu – Tom 6 Nr 1 (2015)
Jana Šnytova: Vlastní jména v prózách Cirila Kosmače při překladu ze slovinštiny do češtiny / Nazwy własne w prozie Cirila Kosmača w przekładzie z języka słoweńskiego na język czeski (tłum. Marta Buczek) pobierz Rozwiń
Translated Title: Proper names in the prose written by Ciril Kosmač with regard to their translation from Slovenian into Czech. Author Name: Jana Šnytova, Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta, Oddelek za slavistiko, jana.snyt@yahoo.fr. Language: Czech, Polish. Issue: 6 (1)/2015. Page Range: 199-225. Klíčová slova: propria, překlad, Ciril Kosmač, František Benhart, slovinská literatura. Key words: proper names, translation, Ciril Kosmač, František Benhart, Slovenian literature.
Resumé: Vrcholné prózy C. Kosmače Jarní den, Tantadruj a Balada o trubce a oblaku obsahují velké množství vlastních jmen, a to především reálných toponym z oblasti jihozápadního Slovinska, antroponym užívaných ve vesnickém prostředí v 1. polovině 20. století a přezdívek. Na základě analýzy originálu a překladu F. Benharta konstatujeme, že překladatel při práci s vlastními jmény volil především metodu transkripce (výpůjčky), méně často používá substituci, a to především u hypokoristik, a přezdívky nejčastěji doslovně překládá. Tímto přístupen zachovává, ba i silně podtrhuje kolorit slovinského prostředí, avšak na druhé straně ochuzuje čtenáře o některé organické prvky próz.
Summary: Kosmač’s best prosaic works Spring Day, Tantadruj and Ballade on a Trumpet and a Cloud contain a great number of proper names, in particular, real toponyms from the South‑West of Slovenia, anthroponyms used in the village environment in the 1st half of the 20th century, and nicknames. Based on the analysis of the original texts and Benhart’s translation, we state that, when translating proper names, the translator used mostly transcription (loanwords), less frequently substitution, mainly for hypocorisms, and literal translation for nicknames. This approach maintains, even emphasizes, the atmosphere and color of the Slovenian environment, however, it also deprives readers of the organic elements of the original works.
Dorota Żygadło‑Czopnik: „Wolność kontrolowana” — o (nie)zależności tłumacza. Uwagi do polskiego przekładu powieści Petry Hůlovej Umělohmotný třípokoj pobierz Rozwiń
Translated Title: „Controlled freedom” — about the (in)dependence of a translator. A few comments about the Polish translation of Petra Hůlová’s Umělohmotný třípokoj. Author Name: Dorota Żygadło‑Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, Instytut Filologii Słowiańskiej, zydlo1@wp.pl. Language: Polish. Issue: 6 (1)/2015. Page Range: 105-119. Klíčová slova: česká literatura, překlad, jazyk, interpretace, volnost. Key words: Czech literature, translation, language, interpretation, freedom.
Resumé: V roce 2002 se v České republice objevil zajímavý fenomén — neznámá dívka Petra Hůlová vydala knihu, která se stala největším literárním pozdvižením posledních let. Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě „Lidových novin” jako Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga. Spisovatelka je v každé knize jiná, což však neznamená, že by její tvorba neměla svůj osobitý styl. Dnes je zřejmě nejoceňovanější mladou autorkou. Upozornila na sebe jazykem, jenž je směsicí obecne češtiny a překvapivých přirovnání, ale ojedinělá je i fabulační odvahou. Kniha, která nás zajímá — Umělohmotný třípokoj — je čtvrtým románem mladé prozaičky. Polská překladatelka Julia Różewicz byla oceněna jako „Nová tvář” literárního měsíčníku „Literatura na Świecie” („Světová literatura”) za překlad této knihy Petry Hůlové (polsky Plastikowe M3, czyli czeska pornografia). Cílem této práce je analýza specifického autorského jazyka, který česká spisovatelka v knize vytvořila, a jeho následná konfrontace s jazykem, který pro jeho „českou mutaci“ zvolila překladatelka Julia Różewicz.
Summary: In 2002 in the Czech Republic a very interesting phenomenon occured — an unknown young woman named Petra Hůlová published a book, which caused the biggest literary stir of recent years. The writer’s debut Paměť mojí babičce received the Magnesia Litera Award in the Objev roku (Discovery of the Year) category and won the Lidove noviny’s poll as Kniha roku (Book of the Year). The prose of Umělohmotný třípokoj won the Jiry Orten Award. In 2008, Hulova was awarded with the Josef Škvorecký Award for the novel Stanice Tajga. In every book the writer seems different, which does not mean that she has no individual style. She is undoubtedly the most award‑winning young author today. She captured readers’ attention with the language used, which is a mixture of colloquial Czech and surprising similes. Quite unique is also the bravery of her storytelling. The book we are interested in, Umělohmotný třípokoj, is the fourth novel by the young writer. The Polish translator Julia Różewicz was awarded for the “New face” category of the literary magazine Literatura na Świecie for her translation of the Petra Hulova’s book (in Polish: Plastikowe M3, czyli czeska pornografia, Afera 2013). The goal of this study is to analyze the Czech author’s specific language and to later confront it with the language chosen for its “Czech mutation” by the translator, Julia Różewicz.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2013) – Tom 5 Nr 2 (2014)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2013 roku (Joanna Mrzyk i Martyna Paszek) pobierz
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2013 roku (Katarzyna Jagielska i Aleksandra Peter) pobierz
Dorota Żygadło‑Czopnik: „Jesteśmy blisko i coraz więcej o sobie wiemy”. Komentarz do bibliografii za lata 2007—2013 pobierz
Wzajemne związki między przekładem a komparastyką – Tom 5 Nr 1 (2014)
Dorota Żygadło-Czopnik: Refrakcje literatury czeskiej wrocławskich wydawnictw Afera i Książkowe Klimaty pobierz Rozwiń
Translated Title: Czech literature „refractions” of the two Wroclaw’s publishing houses: Afera and Książkowe Klimaty. Author Name: Dorota Żygadło-Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, zydlo1@wp.pl. Language: Polish. Issue: 5 (1)/2014. Page Range: 149-159. Klíčová slova: manipulační škola, refrakce, patronát, překlad, nakladatelství. Key words: manipulation school, refraction, patronage, translation, publisher.
Resumé: Práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevere, a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu. Základem práce je analýza činnosti dvou polských nakladatelství Afera a Książkowe Klimaty v kontextu děl Lefeverových. Nakladatelství Afera vzniklo v roce 2010 a Książkowe Klimaty v roce 2013, které za poslední rok vydalo 11 knih. Díky své činnosti dokážou seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami pozoruhodných nových českých autorů. Samozřejmou podmínkou jejich práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Díky tomu Afera a Książkowe Klimaty za dobu své existence získaly pověst vydavatele kvalitní beletristické literatury českého původu. Jejich cílovou skupinou jsou lidé, kteří se zabývají českou literaturu na vyšším stupni proto navrhovaná literatura je na jejich úroveň.
Summary: In this paper we consider the theoretical work of the translatologist André Lefevere and apply his model in practical study. Its focus is the analysis of the work of two Polish publishing houses: Afera and Książkowe Klimaty in the context of Lefevere’s work. The Afera Publishing House was created in the year 2010 and the Książkowe Klimaty Publishing House in 2013, in which year they published 11 books. Through their activity they familiarize many readers with interesting books by worth knowing new Czech authors. Their work depends on a very important condition — the close and careful cooperation of said authors with translators and editors during their text preparation process, as well as their commitment to very high quality graphic design. As a result, Afera and Książkowe Klimaty have managed to establish their fame as publishing houses proposing high quality literature of Czech origin. Their focus group is people who are interested only in the highest quality Czech literature, which is the reason why books they publish match their expectations so well.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2007—2012) – Tom 4 Nr 2 (2014)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w latach 2007—2012 (Paulina Juraszek) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland from 2007 to 2012. Author Name: Paulina Juraszek, University of Silesia in Katowice, Institute of Slavic Studies. Language: Czech, Polish. Issue: 4 (2)/2014. Page Range: 125-197. Key words: Czech literature in Poland.
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w latach 2007—2012 (Paulina Juraszek) pobierz Rozwiń
Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic from 2007 to 2012. Author Name: Paulina Juraszek, University of Silesia in Katowice, Institute of Slavic Studies. Language: Polish, Czech. Issue: 4 (2)/2014. Page Range: 201-244. Key words: Polish literature in Czech Republic.
Stereotypy w przekładzie artystycznym – Tom 4 Nr 1 (2013)
Józef Zarek: O Pepikach Mariusza Surosza po czesku pobierz Rozwiń
Obsah: Knihu biografických esejů polského novináře Mariusze Surosze Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima, která je věnována osudům a občas i tragickým životním volbám 17. významných osobností z dějin Československa a bojuje s polskými stereotypy Čecha, vydalo v překladu Pavla Weigla pražské nakladatelství Plus (2011). Čeští recenzenti ji staví vedle Szczygłovy knihy Gottland a hodnotí většinou pozitivně. Kritičtěji reagují obyčejní čtenáři. Článek hledá motivy, které vedly překladatele k balancování mezi strategiemi „exotizace” a „naturizace” textu a zdůrazňuje výsledky této volby. Bere v úvahu i ediční úroveň české publikace Surosze.
Summary: Mariusz Surosz’s biographical essays entitled: Pepiki. Dramatic century of Czechs — which portrays life and fate of several notable Czech personalities from XXth century, while trying to revise Polish stereotypes about Czechs — was translated by Pavel Weigl and published in 2011 by PLUS publishing house. Czech reviewers compared it to Gottland by Mariusz Szczygieł and accepted it well, though the average readers reacted more critically. The article identify causes which determined the translator’s choise to balance between „foreignization” and „domestication” of the text. It also points out consequences of that choice and finally notes the editorial level of Surosz’s Czech book.
Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (1990–2006) – Tom 1 Nr 4 (2013)
Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w latach 1990—2006 (Izabela Mroczek) pobierz
Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w latach 1990―2006 (Izabela Mroczek) pobierz
Bariery kulturowe w przekładzie artystycznym – Tom 3 Nr 1 (2012)
Izabela Mroczek: Kilka uwag o czeskim przekładzie Pawia królowej Doroty Masłowskiej pobierz Rozwiń
Translated Title: Několik poznámek o českém překladu Paw królowej Doroty Masłowské / A few remarks on Czech translation of Dorota Masłowska’s Paw królowej. Author Name: Izabela Mroczek, Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 32-44. Klíčová slová: vulgarizovaný překlad, redundance v překladu, překladatelská chyba, kulturový transfer. Key words: vulgarization of the text, redundancy in translation, translating mistake, cultur transfer.
Résumé: Barbora Gregorová, překladatelka knižek Doroty Masłowské do češtiny, uvedla pro českého čtenáře velmi obtížnou pro překlad knižku — Paw królowej (Královnina šavle). Pokud srovnáme text originálu a překladu, najdeme několik druhů problémů, které se v českém textu našly, mezi nimi jsou: nečekaně silná rytmizace a vulgarizace textu, nesprávné použití obecné češtiny, redundance v překladu nebo chyby, jenž jsou výsledkem nepochopení překladatelkou textu orginálu. Tyto problémy ale nediskvalifikují český překlad, protože nedominují nad vynalezavými, dokonce bravurními překladatelskými náměty Báry Gregorové.
Summary: Barbora Gregorová, translator of Dorota Masłowska’s books to Czech language, presented to Czech readers a novel very complicated to translate — Paw królowej (Czech title: Královnina šavle). If we compare the text of original with the translation, we can find many groups of problems, which are present in Czech text, among them: unexpected strong rhythmization and vulgarization of the text, incorrect use of contemporary Czech language (obecná čeština), redundancy in translation or mistakes, which are the result of wrong understanding of original text by the translator. These problems do not disqualify Czech translation, because they do not dominate inventive, daring translating ideas of Bára Gregorová.
Lenka Németh Vítová: Czeski humor po polsku pobierz Rozwiń
Translated Title: Český humor polsky / Czech humour in Polish. Author Name: Lenka Németh Vítová, Uniwersytet Adama Mickiewicza w Poznaniu, lvitova@amu.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 107-118. Klíčové slová: český smysl pro humor, česká literatura, Švejk, Cimrman, překlad: Key words: Czech sense of humour, Czech literature, Švejk, Cimrman, translation.
Résumé: V Polsku je velmi populární tzv. český humor. Otázka, jak je překládán, je zodpovídána na základě rozboru krátkých úryvků z Haškova románu o Švejkovi a hry Divadla Járy Cimrmana — dvou rozdílných typů humoru, se kterým se sami Češi ztotožňují natolik, že některé obraty přecházejí do každodenního jazyka. Analýza románu o Švejkovi ukázala zásadní rozdíl mezi první a poslední, už třetí verzí překladu — první překlad zaměňuje mnoho neutrálních obratů originálu na stylisticky zabarvené s konotacemi citového prožitku, třetí překlad přesně odráží příznakovost originálu; ale právě odstupňované zabarvení vyvolává prostřednictvím postupné konfrontace nesourodých prvků komický efekt. Analýza hry Divadla Járy Cimrmana dokázala, že humor týkající se převážně české identity může být tlumočený, ale ne přeložený. Oba příklady vedou k formulování dvou základních kulturních bariér v překladu: jazyková bariéra a bariéra tradice.
Summary: So-called Czech humour is very popular in Poland. This contribution analyzes short sections of Hašek’s novel about Švejk and a play by the Jára Cimrman Theatre in order to explore how humour is translated. The chosen texts represent two different types of humour that Czechs identify with to such an extent that some expressions actually seep into everyday language. The analysis of the novel about Švejk suggests significant differences between the first and final (in fact third) translation into Polish. While the first translation replaces a number of originally neutral expressions with stylistically marked ones to denote emotional experiences, the third one reflects the original’s stylistic marks. Yet, it is the gradual use of these marks that brings about a comic effect through the gradual confrontation of disparate elements. The analysis of the play by the Jára Cimrman Theatre shows that humour that mainly involves Czech identity can be interpreted but not translated. Both examples suggest two basic cultural barriers in translation: the language barrier and the barrier of tradition.
Formy dialogu międzykulturowego w przekładzie artystycznym – Tom 2 Nr 1 (2011)
Izabela Mroczek: Gottland Mariusza Szczygła w czeskim przekładzie i jego czeska recepcja pobierz Rozwiń
Translated Title: Český překlad Gottlandu Mariusze Szczygła a jeho česká recepce / Czech translation of Mariusz Szczygieł’s Gottland and its Czech reception. Author Name: Izabela Mroczek, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 203-212.
Résumé: Gottland Mariusze Szczygła ukazuje současné dějiny Česka a Československa formou popisu „osobních historií” lidí, kteří jsou neznámí nebo skoro neznámí v Polsku. Mezi nimi najdeme: Tomáše Bat’u, Lídu Baarovou, Otakara Šveca, Karla Fabiána, Martu Kubišovou nebo Evalda chorma. Čeští kritici zdůrazňují, že tato kniha ukazuje charakter Čechů, stává se zrcadlem pro české kompexy a traumata. Neobyčejná popularita Gottlandu v Čechách dokazuje, že Češi pořád touží po publikacích, které jím pomůžou popsát jejich současnou identitu a pozicí mezi evropskými národy. Na okraji této popularity lze zdůraznit, že v obou knihách — v originálu a v jeho českém překladu, provedeném Helenou Stachovou — najdeme mnoho rozdílů: nejen u dat a jmén, ale také v citacích a dialozích uvedených do polského vydání v českém překladu Mariusze Szczygła.
Summary: Mariusz Szczygieł’s Gottland presents Czech modern history by descripting “private stories” of people, that are unknown or slightly known in Poland. Among them we can find: Tomáš Bat’a, Lída Baarová, Otakar Švec, Karel Fabián, Marta Kubišová and Evald Schorm. Czech critiques underline, that this book shows the character of Czech nation, is a mirror of Czech complexes and traumas. An enormous popularity of Gottland in Czech Republic proves, that Czechs still need publications, which could help with describing their modern identity and their position among European nations. Despite of its popularity, we can find many differences between original text and its Czech translation made by Helena Stachová: not only in dates and names, but also in citations and dialogues introduced to Polish book in Mariusz Szczygieł’s translation from Czech language.
Libor Pavera: Tłumaczenia niektórych tekstów współczesnej prozy polskiej na język czeski — przyczynek do dialogu kultur pobierz Rozwiń
Translated Title: Překlady některých textů současné polské prózy do češtiny — příspěvek k dialogu kultur / Translations of Certain Contemporary Polish Prose Works into Czech — a Contribution to the Dialogue between Cultures. Author Name: Libor Pavera, Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku Białej, lpavera@ath.bielsko.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 188-202.
Shrnutí: Autor studie se zabývá problematikou překládání současné polské literatury do češtiny po roce 1989. Připomíná některá fakta z literárního života posledních dvaceti let a analyzuje některé texty současné polské prózy, které byly přeloženy do češtiny. Překladům ani jejich překladatelům není garantováno, že překlady vyjdou tiskem, neexistuje ani systematické vydávání polské literatury v ČR. Na druhé straně se objevují vydané překlady, jež mohou českému čtenáři ukázat Poláka a současné Polsko v úplně jiném image než kdysi. Badatel připomíná prózu Masłowské, která českému čtenáři přiblíží subkulturu „dreserów”, což si vyžaduje od překladatele, který chce do cílového jazyka přeložit veškerý kontext, aby našel odekvátní styl a princip. Poněkud jinak se diskutuje o obrazu Poláků J. Witkowskiego, který se ve svých textech dívá na specifickou komunitu gayů. Konečně na posledním příkladu autor ukazuje, jak M. Szczygiel pohlíží z pohledu Poláka na dějiny Čechů v XX. století (próza Gottland). Autor připomíná rovněž fakt, že v obou literárních kulturách probíhají analogické procesy (tematika, výběr jazykových prostředků).
Summary: In his paper, the author deals with the topic of rendering the contemporary Polish literature, created after the year 1989, into the Czech language. He reminds the reader of certain facts from the literary life of the last 20 years and analyses certain texts of the contemporary Polish prose which were translated into Czech. It is not guaranteed that the outcome of numerous translations will be ever printed. What is more, Polish literature is not systematically published in the Czech Republic. On the other hand, the translations which have been published may show a Czech reader Polish people and the contemporary Poland in a different light than it was done earlier. The researcher quotes D. Maslowska’s prose, who introduces a Czech reader to the subculture of „dreserzy”(„dresiarze”), which requires a translator to find an adequate style and language in order to render the whole context into the target language. Another approach to the issue of shattering the image of Poles has been taken by J. Witkowski, who looks at the specific gay community in his texts. Finally, in the last example, the author shows how M. Szczygiel, a Pole, views the Czech history in the XXth century (the prose Gottland). The author also mentions the fact that there have been analogical processes in both literary cultures (subject matter, selection of means of literature, etc.).
Lenka Vítová: Stylizacja na potoczność w przekładzie literatury czeskiej na język polski pobierz Rozwiń
Translated Title: Stylizace hovorovosti v překladech české literatury do polštiny / Stylization of colloquial language in Polish translations of Czech literaturę. Author Name: Lenka Vítová, Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Śląski, Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 175-187.
Résumé: Česká literatura s bohatou tradicí využití příznakové stylizace hovorovosti a nářečnosti klade na překladatele do jazyků s méně rozvrstvenou stylistikou nemalé tvůrčí nároky — překladatelé musí nalézt vhodný protějšek pro vyjádření expresivity originálu. Autorka článku sledovala překladatelské strategie při řešení tohoto problému na příkladech překladů děl autorů, kteří různým způsobem využívají stylizace hovorovosti: Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala, Jáchyma Topola a Ireny Douskové. Na základě srovnání originálu a překladu popsala, jak a nakolik se pokusili o vyjádření odpovídající originálu jednotliví překladatelé: v případě Haška Paweł Hulka-Laskowski, Józef Waczków a Antoni Kroh, v případě Hrabala Andrzej Czcibor-Piotrowski, Jan Stachowski a Piotr Godlewski, v případě Topola Leszek Engelking a v případě Douskové Joanna Derdowska. Autorka v závěru navrhla klasifikaci stylizace hovorovosti (dle formy a cíle užití): lidová (Hašek), estetizující (Hrabal), naturalistická (Topol), humoristická (Dousková) a poukázala na sílící potřebu jak nejpřesnějšího přeložení všech aspektů textu, včetně těch lišících se od národní tradice — shodně s názorovými proudy posledních let se v překladech objevuje stále více Jiného, v překladu dochází ke koperníkovskému obratu, před osvojením (světem viděným národním prizmatem) upřednostňujeme exotizaci (vlastní domov spatřený přes brýle celého světa).
Summary: Czech literature has traditionally made use of a distinctive stylization of colloquial language and dialect. This represents a significant challenge for translators into languages with less diverse stylistics as they seek to find a mode of capturing the original’s emotionality. This article explores translators’ strategies when dealing with this problem and uses examples of works by Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal, Jáchym Topol and Irena Dousková who stylize colloquial language in a variety of ways. The author uses a comparative analysis of the original and the translation to determine how and to what extent the individual translators achieved an adequate rendering of the original. The translators in question are Paweł Hulka-Laskowski, Józef Waczków and Antoni Kroh in the case of Hašek; Andrzej Czcibor-Piotrowski, Jan Stachowski and Piotr Godlewski in the case of Hrabal; Leszek Engelking in the case of Topol and Joanna Derdowska in the case of Dousková. In the conclusion the author suggests four categories of stylization of colloquial language (depending on its form and aim): folk (Hašek), aestheticizing (Hrabal), naturalist (Topol) and humorous (Dousková). She also argues that it is increasingly more important to provide as accurate a translation as possible of all the aspects of the text, including those that differ from the national tradition. This is in line with the latest trends when translations incorporate increasingly more of the Other and are characterized by a significant shift from adaptation (viewed through the national prism) to exoticization (viewing one’s home through the lenses of the whole world).
Józef Zarek: O tłumaczeniu czeskiej prozy autobiograficznej. Przypadek Ludvíka Vaculíka pobierz Rozwiń
Translated Title: K překladům české autobiografické prózy Vaculíkův případ / About translation of the Czech autobiographical prose The case of Ludvik Vaculik. Author Name: Józef Zarek, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytet Śląski, jozef.zarek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 163-174.
Résumé: Článek komentuje vztah polských překladatelů k Vaculíkovým románům, především k Českému snáři a Jak se dělá chlapec, z kterých ukázky najdeme v polských časopisech 80. a 90. let 20. století. Spojuje recepci Vaculíkova díla se vznikem a poklesem zájmu o český disent. Hledá v překladech i nepatrné stopy kulturního dialogu.
Summary: The article comments upon Polish translators attitude to the novel of the Czech prose writer Vaculik, especially Český snář and Jak se dělá chlapec, fragments of which can be found in Polish magazines of 80’s and 90’s in 20th century. The reception of this prose is linked with the formation and interest decline of the Czech opposition’s situation. The article searches for traces of cultural dialogue in translation attempts.
Wybory translatorskie 1990-2006 – Tom 1 Nr 1 (2009)
Izabela Mroczek: O recepcji tłumaczeń czeskiej literatury bestsellerowej w Polsce (na przykładach tłumaczeń książek Michala Viewegha, Ireny Obermannovej i Haliny Pawlowskiej) pobierz Rozwiń
Translated Title: About reception of translations of Czech bestseller literature to Polish (based on translations of Michal Viewegh’s, Irena Obermannova’s and Halina Pawlowska’s books). Author Name: Izabela Mroczek, Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 1 (1)/2009. Page Range: 131-140.
Résumé: Českou tzv. bestsellerovou literaturu reprezentují v polském překladu knihy Michala Viewegha, Ireny Obermannové a Haliny Pawlowské. Tito autoři vyvolávají v domacím kontextu jednoznačné kulturní konotace (jako autoři a zároveň jako televizní moderatoři). I když v nedalekém, českém prostředí jejich kniny jsou extremálně populární, v Polsku zmínění autoři jsou malém neznámí. Důvody k takové situaci můžeme hledat na několika úrovních: v nedostatku marketinkových akcí, které by měly doprovázet vydání jejich knih v Polsku, v nedostatku informací o samotných autorech, v existování v polském svědomí určitého vzorce české literatury a kultury, v jehož důsledku se přijímá vysokoartistická literatura, a znehodňocuje literatura bestsellerového rázu.
Summary: Czech so called „bestseller literature” is represented in Polish readers’ enviroment by translations of Michal Viewegh’s, Irena Obermannová’s and Halina Pawlowská’s books. These authors are celebrities in Czech Republic, their activity (both as writers and TV programms’ moderators) evokes distinct cultural connotation. Their books are extremally popular and best selling on domestic market. But in Poland all these authors are slightly known. We can find reasons of such situation in many levels: in a lack of marketing actions accompanying their books on Polish market, lack of information about these authors, in an existence of pattern of Czech culture and literature in Polish readers’ consiousness that approves high artistic literature and depreciates bestseller literature.
Józef Zarek: O polskich przekładach nowej czeskiej „powieści praskiej” (M. Ajvaza, D. Hodrovej, J. Topola) pobierz Rozwiń
Translated Title: About Polish translations of a new Czech „Prague novel” (M. Ajvaz, D. Hodrová, J. Topol). Author Name: Józef Zarek, Uniwersytet Śląski, jozef.zarek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 1 (1)/2009. Page Range: 113-130.
Résumé: Článek věnuje pozornost úskalím překladu nové „pražské literatury”. Analizuje polské překlady tří románů: Hodrové Podobojí, Ajvazova Druhého města a Topolovy Sestry. Zdůrazňuje, že promíchání stýlů, konvencí, světů L. Engelking ovládá téměř vzorně, vybírá však i pracovní postupy, jež oslabují vztah textů k pražské tradici a topografii. Pražský kontext je zde důležitý jako východisko, avšak v překladatelově strategii je často oblast zvláštního podřazena srozumitelnosti, tedy obecnému významu.
Summary: The article engages attention to the translation problems of a new „Prague literature”. It analyzes three polish translations of the following novels Podobojí by Hodrová, Druhé město by Ajvaz and Sestra by Topol. It underlines that L. Engelking overcame almost perfectly mixture of the styles, convention, words; but on the other hand he chooses the solutions that weaken the relation between Prague tradition and topography. The Prague context is important as a starting point, however in a translator strategy Prague specific is often subordinated to a general meaning.
